Slovníček
"Latinské zkratky a nápisy
na církevních a profánních stavbách":
Úvodem:
Zkratky, symboly, slova a nápisy, s nimiž se na památkách často setkáváme, mají ustálený význam, některé nám pomáhají odlišit tvůrce díla – umělce od objednavatele, od toho, na jehož náklad dílo vzniklo, právě tak jako kreslíře předlohy grafického listu od rytce nebo litografa apod. Jsou většinou latinské, v minulosti, kdy latina patřila ke všeobecnému vzdělání, tedy mezinárodně srozumitelné. Jejich znalost i dnes nám mnohé ozřejmí a přispěje k hlubšímu poznání a pochopení památky.
Při čtení je třeba pamatovat, že v latině je pro velké V i U stejné písmeno tvaru V (VIVVS – vivus = živý, AVVS – avus = děd), které má v chronogramu stejnou platnost římské číslice V = 5, ale vyžaduje podle znění slova odlišnou výslovnost.
Dále C před měkkými samohláskami – e, i ale také ae, oe – se čte C (CICERO – Cicero, COECVS – cékus = slepý, ECCE – ekce = ejhle), kdežto před samohláskou tvrdou – a, o, u – a před souhláskou se vyslovuje jako K (CATO – Kato, CVRA – kura = péče), AE a OE se vyslovuje přibližně jako ä, ö, tedy všeobecně e, jak bylo uvedeno výše, skupiny TI + samohlásku – TIA, TIE, TIO, TIV čteme jako ci (ETIAM – ecijam = také, PORTIVS – Porcijus, římské jméno, ale TVTIVS, druhý stupeň od TVTVS – tutus = bezpečný, jistý, se vyslovuje tutýjus : je to také značka visacího zámku) ; DI, TI, NI zní dy, ty, ny (v latině se neměkčí – DISTINCTVS – dystynktus = rozdělený, rozlišený, NIHIL – nyhyl = nic).
Klasická latina také nemá písmena CH a Y a setkáme-li se s nimi, okamžitě napovídají, že jde o slovo řeckého původu, latinou přejaté, nebo se Y může objevovat ve středověké latině.
Tolik tedy ve stručnosti k výslovnosti latiny, která nám přiblíží libozvučnost tohoto jazyka, i když všem slovům v nápisech neporozumíme.
A nyní k vlastním zkratkám a symbolům
A abbas - opat(v kryptogramech a monogramech opatů na klášterních stavbách a předmětech, zpravidla předposlední písmeno)
A.D. – Anno Domini – Léta Páně (LP + letopočet)
ve významu roku od narození Kristova
AEDIFICAT (édyfikát) - postavil
AEDIFICATVM (édyfikátum) - postaveno
(v latině velké V a velké U se píší stejně Ř V)
AMDG (někdy OAMDG)
Ad Maiorem Dei Gloriam (Omnia Ad Maiorem Dei Gloriam)
Pro větší slávu Boží (Vše pro větší slávu Boží)
Zkratka latinské devízy jezuitského řádu – na jezuitských stavbách a předmětech
A. R. D – Admodum Reverens Dominus
Veledůstojný pán (na náhrobku před jménem příslušníka premonstrátského řádu)
AVE – Buď zdráv – byl běžný římský pozdrav při setkání
AVE MARIA – Zdrávas Maria !
slova, jimiž při zvěstování příštího narození Kristova pozdravil archanděl Gabriel Pannu Marii (na gotických obrazech Zvěstování bývají tato slova napsána na mluvící pásce)
del., delin., Delineavit – nakreslil a jméno umělce, který nakreslil rytci předlohu (dole na starých grafických listech)
D. O. M. – Deo Optimo Maximo – Bohu nejlepšímu, největšímu (v začátcích náhrobních a pamětních nápisů, počínajíc renesancí)
D. S. – Dis Manibus
Duším zemřelým, podsvětnímu božstvu (obvyklá zásvětní formule v záhlaví latinských náhrobních nápisů)
ECCE AGNVS DEI (ekce ágnus dejí) – Ejhle Beránek Boží
(nápis na stuze kolem kříže sv. Jana Křtitele, u jehož nohou leží beránek)
ERECTVM (erektum) – zbudováno (vyzdviženo, vztyčeno)
EREXIT – zbudoval a jméno toho, kdo dílo objednal a financoval
ETC. – (et cetera) – a tak dále
(např. jestliže jmenovaná osoba má ještě další tituly, které se v nápisu neuvádějí)
EVECTVM – povýšeno (vyzdviženo)
např. povýšení kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy (Jablonné v Podještědí) na Basiliku minor papežem Janem Pavlem II. :
HOC SS. LAURENTII ET ZDISLAVAE SANCTUARIUM AD BASILICAE MINORIS GRADUM DIGNITATEMQUE A SUMMO PONTIFICE IOANNE PAULO II. EVECTVM EST A.D. 1996
exc., excud. – excudit (exkúdit) – vytiskl a jméno vydavatele
FIERI FECIT (fijerí fécit) – dal udělat a jméno objednavatele díla
FRA – frater – bratr
(před jménem člena duchovního řádu)
FVND., FVNDATVM (fundátum) - založeno
FVNDATOR (fundátor) - zakladatel
FVNDAVIT (fundávit) - založil
H. C. - Honoris Causa
Pro poctu, kvůli poctě (Výraz vyjadřuje ocenění osobních zásluh)
H. S. E. – Hic Situs Est
Zde leží, zde je pohřben (Běžně užíváno na římských náhrobních nápisech)
I. C. N. – In Christi Nomine
Ve jménu Jeříše Krista
IHS – zkratka Iesus Hominum Salvator – monogram Kristův
= Ježíš spasitel lidí, lidstva (nad srdcem se třemi hřeby častý na jezuitských stavbách) )1
I. H. S. V. – In Hoc Signo Vinces
= V tomto znamení zvítězíš
ICHTHYS – I C Q U S - řecké znění slova ryba
jeden z nejstarších křesťanských symbolů, zároveň symbolizuje složeninu počátečních písmen řeckých slov : Iesús Christos Theú Hyios Sótér - Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel
I. N. D. – In Nomine Domini (Dei) = Ve jménu Páně (Božím)
IN MEMORIAM
Na paměť - vyznamenání udílené i. m. = jako posmrtná pocta
INRI – zkratka Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum
= Ježíš Nazaretský, král židovský
zpravidla na nápisové bláně nebo na tabulce nad Ukřižovaným (tzv. titulus) )2
inv., Invenit – vytvořil
dílo použité za předlohu grafického listu
lit., Lithographiert (litografírt) - litografoval
M. – mater – matka – před jménem řeholnice
M. – martyr – mučedník – za jménem světce
(S. FLORIANVS M. = Sanctus Florianus martyr - svatý Florián – mučedník)
O.. a další písmena za jménem řeholníka (také na náhrobcích)
značí ordo – řád (v 2.pádě ordinis),
např. O.S.B.– Ordinis Sancti Benedicti – řádu sv. Benedikta
O.V.P. zakončovací zkratka na náhrobních nápisech
Odpočívej v pokoji (téhož významu jako R.I.P.)
P. – pater - otec
před jménem kněze nebo řeholníka
PAX - pokoj, mír
PAX VOBIS – Pokoj vám (nad hřbitovní branou)
pinx., Pinxit – namaloval (často za jménem umělce)
QVIS VT DEVS – Kdo je jako Bůh
(nápis na štítu archanděla Michaela)
R.D. - Reverens Dominus
(Důstojný pán) na náhrobku před jménem příslušníka premonstrátského řádu
REN., RENOV., RENOVATVM – obnoveno, renovováno a letopočet, který je tedy rokem obnovy, nikoli vzniku díla
RESTAVRATVM (restaurátum) - obnoveno
RESTAVRAVIT (restaurávit) - obnovil
R.I.P. - REQVIESCAT IN PACE (rekvijeskat in páce)
Ať odpočívá v pokoji
zakončovací zkratka na náhrobních nápisech (téhož významu jako O.V.P.)
S., SANCTUS (sanktus) – svatý, SANCTA (sankta) – svatá (před jménem světce či světice)
SALVE – Buď zdráv – římský uvítací pozdrav
(podobně jako AVE)
SALVETE – Buďte zdrávi
bývá vydlážděno nebo vypsáno ve vstupních prostorách budov z 2. pol. 19. a zač. 20. století
sc., sculp., sculpsit (skulpsit) – vyryl (na grafických listech)
S.J. – Societas Jesu (socijetás jézú)
Tovaryšstvo Ježíšovo – TJ. - čili jezuitský řád
(zkratka uvedená za jménem - příslušnost k tomuto řádu)
SM – Servi Mariae - Služebníci (Panny) Marie
(na znaku řádu servitů)
S.M. - Soror Mater - sestra matka
(před jménem řeholnice)
SQPR – Senatus Populusque Romanus
senát a lid (národ) římský
objevuje se např. v křížové cestě na znameních (praporcích) římských legií
Písmena SPQO na olomouckém městském znaku znamenají obdobně sněm a lid olomoucký.
SPQAUP – Senatus Populusquae Antiquae Urbis Pragensis - Městská rada a lid Starého Města pražského (nápis na kapli sv. Rocha na Olšanech)
V., VIRGO – panna
před jménem řeholnice nebo za jménem světice
DOPLŇKY
)1 existuje ještě několik interpretací:
a) IESUM HABEMUS SOCIUM - Ježíše máme za spojence,
b) IN HOC SALUS - V tomto spása,
c) IN HOC SIGNO (VINCES) - V tomto znamení (zvítězíš).
Podle : [3]
)2 existuje i jiný nápis na tabulce (tzv. titulu) nad Ukřižovaným
Na Myslbekově krucifixu je nápis:
HIC EST REX JUDAEORUM
(Toto je král židovský)
S. URSULA V. ET MART.
SANCTA URSULA VIRGO ET MARTYR
Svatá Uršula (Voršila) panna a mučednice
(Kostel sv. Voršily v Praze, Národní třída)
MR QU (řec. Méter Theú) - Matka Boží
Na průčelí kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze je mozaika Madony od V. Foerstera a v dolní části jsou písmena MR QU
Podle : [1]
POUŽITÁ LITERATURA
[1] Herout J.,
SLABIKÁŘ NÁVŠTĚVNÍKŮ PAMÁTEK
1980, Středisko Státní památkové péče Praha
[2] Herout J.,
JAK POZNÁVAT KULTURNÍ PAMÁTKY
1986, Mladá fronta Praha
[3] Buben M.,
ENCYKLOPEDIE HERALDIKY
1997, Nakladatelství Libri Praha
[4] Kuťáková E., Marek V., Zachová J.,
MOUDROST VĚKŮ
Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení
1988, Svoboda Praha