Historie Prácheňského muzea v Písku.
|
Písecké muzeum vzniklo v roce 1884 v období celkového vzestupu české národní společnosti. Zprvu bylo umístěno v různých prostorách ve městě a po roce 1902, kdy objekt bývalého královského hradu opustilo vojsko, přestěhovalo své sbírky sem. V té době byl jeho ředitelem prof. August Sedláček, věhlasný historik, autor monumentálního patnáctisvazkového díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Ten nejen řídil muzeum, ale též v jeho rámci uspořádal městský archiv, z něhož vytěžil fakta pro své Dějiny královského krajského města nad Otavou. Muzeum užívalo zpočátku pouze gotický hradní sál, kancelář a šest místností. Postupným rozšiřováním získalo v bývalém hradu a vojenských kasárnách desítky místností, které dnes slouží expozicím, výstavám, depozitářům i jako zázemí pro odborné pracovníky a technický personál.
Nahoru
Během let byly k samotnému píseckému muzeu připojeny další pobočky: Památník Adolfa Heyduka, vlastně část dochovaného bytu básníka z okruhu Májovců, představující zařízený měšťanský byt první třetiny 20. století, Památník města Protivína, v němž je dokumentována místní historie a postupně se zde buduje stálá expozice Exotická příroda a Pozorovací věž v Národní přírodní rezervaci Řežabinec, Řežabinecké tůně, používaná zejména při průběžném ornitologickém výzkumu.
Nahoru
V roce 1984 oslavilo muzeum první století své existence. Již tehdy bylo považováno za nejúspěšnější okresní muzeum v rámci Jihočeského kraje - v žebříčku hodnocení krajského muzea obsazovalo pravidelně první místo. V listopadu zmíněného roku však na více než osm let zavřelo pro návštěvníky brány a započala náročná generální rekonstrukce celého objektu.
Nahoru
V muzeu, jež nese od roku 1990 název Prácheňské, dnes pracují podle odbornosti archeolog, historik středověku, historik novověkých dějin, historik kulturních dějin, etnograf, zoolog, mineralog, konzervátor, restaurátor a fotografka.