Když výbor při Radě Evropy ocenil v roce 1996 Prácheňské muzeum v Písku čestnou cenou "Evropské muzeum roku", konstatovala naprostá většina českých i zahraničních návštěvníků, že se tak stalo oprávněně. Vzorně upravené, moderně navržené expozice poskytují plastický obraz píseckého regionu v širším kontextu někdejšího prácheňského kraje.
Nahoru
Rytířský sál (unikátní dochovaná část gotického hradu z 13. století).
Písecké muzeum vzniklo v roce 1884 v období celkového vzestupu české národní společnosti. Zprvu bylo umístěno v různých prostorách ve městě a po roce 1902, kdy objekt bývalého královského hradu opustilo vojsko, přestěhovalo své sbírky sem. V té době byl jeho ředitelem prof. August Sedláček, věhlasný historik, autor monumentálního patnáctisvazkového díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Ten nejen řídil muzeum, ale též v jeho rámci uspořádal městský archiv, z něhož vytěžil fakta pro své Dějiny královského krajského města nad Otavou. Muzeum užívalo zpočátku pouze gotický hradní sál, kancelář a šest místností. Postupným rozšiřováním získalo v bývalém hradu a vojenských kasárnách desítky místností, které dnes slouží expozicím, výstavám, depozitářům i jako zázemí pro odborné pracovníky a technický personál.
Nahoru
Obrazová galerie českých panovníků.
Během let byly k samotnému píseckému muzeu připojeny další pobočky: Památník Adolfa Heyduka, vlastně část dochovaného bytu básníka z okruhu Májovců, představující zařízený měšťanský byt první třetiny 20. století, Památník města Protivína, v němž je dokumentována místní historie a postupně se zde buduje stálá expozice Exotická příroda a Pozorovací věž v Národní přírodní rezervaci Řežabinec, Řežabinecké tůně, používaná zejména při průběžném ornitologickém výzkumu.
Nahoru
Před vstupem do čtyř místností expozice "Kulturní tradice" jistě návštěvníka upoutá funkční stroj věžních hodin (z místní radnice) ze druhé poloviny 18. století.
V roce 1984 oslavilo muzeum první století své existence. Již tehdy bylo považováno za nejúspěšnější okresní muzeum v rámci Jihočeského kraje - v žebříčku hodnocení krajského muzea obsazovalo pravidelně první místo. V listopadu zmíněného roku však na více než osm let zavřelo pro návštěvníky brány a započala náročná generální rekonstrukce celého objektu.
Nahoru
Pohled na vstup do Prácheňského muzea z náměstí.
V muzeu, jež nese od roku 1990 název Prácheňské, dnes pracují podle odbornosti archeolog, historik středověku, historik novověkých dějin, historik kulturních dějin, etnograf, zoolog, mineralog, konzervátor, restaurátor a fotografka.
Více informací o Prácheňském muzeu na
www.prachenskemuzeum.cz
