VYŠEHRAD - skála nad řekou Vltavou

Historie Vyšehradu.
klikni pro zvětšení
Mapa Prahy a Vyšehradu z roku 1743.


VYŠEHRAD - skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží - patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tradice tohoto tajemného místa je spjata s pověstmi, jež literárně zpracoval Alois Jirásek ze starých kronik pod názvem "Staré pověsti české". Vyprávějí o kněžně Libuši, jak ze svého sídla na Vyšehradě věštila budoucí slávu Prahy, kterak vyslala poselstvo za zakladatelem panovnické dynastie Přemyslem Oráčem, o udatném Bivojovi, o bájném koni Šemíkovi a jeho skoku z vyšehradské skály či o dívčí válce. Vyšehradské pověsti vysvětlující a oslavující vznik a počátky přemyslovského státu povýšily toto území na jedno z nejpamátnějších míst českého národa. Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště někdy v 10. století. Prvním nesporným dokladem o existenci vyšehradského hradiště jsou přemyslovské denáry Boleslava II., ražené ve zdejší mincovně v polovině 10. století.
Nahoru

klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení 
Pohlednice z roku 1899 (levý obraz) a z roku 1970 (pravý obraz).


Novou kapitolu v dějinách Vyšehradu začíná vláda Vratislava II. (1061 - 1092). Tento kníže, roku 1085 jmenovaný králem českým a polským, si za svou rezidenci zvolil právě Vyšehrad, zesílil jeho opevnění a vybudoval zděný palác odpovídající aspiracím českých panovníků. Založil nový chrám, baziliku sv. Vavřince , snad nejstarší pražskou románskou rotundu sv. Martina a Vyšehradskou kapitulu kolem r. 1070. Kapitula byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podřízena přímo papeži. Vyšehradská kapitula sehrála v dějinách Vyšehradu důležitou úlohu, těšila se velké pozornosti mnoha českých panovníků a získala řadu politických i hospodářských výsad. Nástupce Vratislava II. - Soběslav II. (1125 - 1140) také pečoval o uměleckou výzdobu kostelů a společenskou prestiž Vyšehradu. Korunovací Vladislava r. 1140 skončila nadřazenost tohoto sídla nad Pražským hradem.
Nahoru

klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení 
Vyobrazení Vyšehradu z roku 1420 (levý obraz) a z roku 1580 (pravý obraz).


Význam Vyšehradu znovu pozvedl až Karel IV. Podle korunovačního řádu se zde začínal průvod nového panovníka jako projev úcty k prapředkovi dynastie, z níž po matce pocházel. Přestavěl Vyšehrad v kamennou pevnost, připojil jej hradbami k Novému Městu Pražskému, vystavěl gotický královský palác, kapitulní chrám, mohutnou bránu zvanou Špička. Za husitských válek byl však celý královský okrsek zničen. Od poloviny 17. století se Vyšehrad proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské správy zůstal do roku 1911, kdy byl předán městu a prakticky v nezměněné podobě (až na vyhořelou zbrojnici v prostoru parku s Myslbekovými sochami) se zachoval do dnešních dnů.
Nahoru

klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení 
Pohlednice z roku 1899 (levý obraz) a z roku 1904 (pravý obraz)
klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení 
Pohlednice z roku 1915 (levý obraz) a z roku 1918 (pravý obraz)
klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení 
Pohlednice z roku 1920 (levý obraz) a letecký pohled z roku 1922


O současnou tvář Vyšehradu se výrazně zasloužili národně orientovaní probošti Václav Štulc a Mikuláš Karlach ve druhé polovině 19. století: Kostel sv. Petra a Pavla byl přestavěn v novogotickém slohu podle návrhu J. Mockera a F. Mikše a respektoval dispozice gotické stavby Karla IV. Tehdy také vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě národní pohřebiště v místě farního hřbitova. Výstavba Pantheonu trvala mnoho let. Dnešní hřbitov vytváří osobitý výtvarný celek, který harmonicky zapadá do lokality. Je současně jedinečnou galerií hřbitovní plastiky a projevem uměleckého vývoje české kultury od poloviny 19. století do dnešních dnů. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti.
Nahoru

klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení 
Letecké snímky stejného místa z roku 1938 (levý obraz) a z roku 2003.


I na začátku 21. století si Vyšehrad uchovává magickou atmosféru a tajemství. Návštěvníkům poskytuje jedno z nejkrásnějších panoramat staré Evropy, klidné zastavení a odpočinek v parcích, podněcuje pozitivní naladění pro kulturní a duchovní záležitosti.

 klikni pro zvětšení
Galerie Vyšehrad




Nahoru
Zpět na "Výstava 2010"