|
Poznáváme svoje okolí 2.
BRDY 2. - HŘEBENY - BAROKNÍ AREÁL SKALKA
3D model brdských Hřebenů - pohled od Českého krasu (zdroj:www.brdy.info)
Hřebeny Brd - pohled od jihu (zdroj: www.brdy.info)
 Barokní areál Skalka
Kaple sv. Máří Magdalény na Skalce tvoří charakteristickou siluetu nad Mníškem pod Brdy. Byla postavena po velké morové epidemii na náklady mníšeckého hraběte Serváce Ignáce Engela z Engelflussu v letech 1692-1693 slavným stavitelem pražského baroka Kryštofem Dienzenhoferem. Stavebním dozorem byli pověřeni Jan Rektoris a Benedikt Spinner, oba z Mníšku. Vzorem pro stavbu byla kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Máří dlela na pokání (Diezenhofer byl v Provence na studijní cestě).
(foto Václav Toušek a archiv)
Kaple sv. Máří Magdaleny v roce 1924 a 2005.
Na prostředním snímku je patrné posunutí části kaple
díky poddolování. Při rekonstrukci zachováno v omítce pro připomenutí.
Kaple byla postavena s elipsovitým půdorysem s přidanou čtverhrannou věží na jižní straně. Vnitřek byl vybudován jako jeskyně s krápníky, které visely ze stropu a ze stěn. Dlažba byla udělána z křemenných oblázků z Berounky. Současně s kostelem vznikl v jeho sousedství malý klášter.
Portál kostelíka v roce 1924 a 2005.
Na levém snímku je klášterní stodůlka a pozdější včelín, před nímž stojí páter L.Stojdl v roce 1924. Na pravém je pohled od jezírka na areál kostela a kláštera v roce 2005.
Na výzdobě interiéru se podíleli významní umělci baroka, např. řezbář Jan Bendl nebo malíř Karel Škréta. Nejcennější skaleckou památkou byl patrně nástropní obraz "Sv. Máří Magdalena" od Petra Brandla. Tato freska se nacházela v klášterním refektáři a vzhledem k době jejího zrodu je zajímavá odklonem od tradiční barokní metody - kontrastního šerosvitu. Obraz je považován za jedno z nejvýznamnějších Brandlových děl. Nyní je umístěn v kostele sv. Václava v Mníšku. Dalším zajímavým dílem je "Pieta" sochaře Jana Brokoffa, umístěná v poustevně.
Na levém snímku je pokojík hraběnky Čejkové v roce 1924, v pravo pohled od jezírka na křížovou cestu v roce 2005.
Brandlův nástropní obraz: Máří Magdalena v jeskyni Marseillské v klášterním refektáři v roce 1924 a pohled na vrchní část křížové cesty v roce 2005.
Místo se stalo poutním místem pro široké okolí, zejména po dokončení sousedního kláštera a po výstavbě kapliček křížové cesty hraběnkou Benediktou Čejkovou v 18. století. V klášteře byl usazen od r. 1762 řád františkánů až do konce druhé světové války. Mezi superiory kláštera vynikl P. Vincenc Lichtblau - evropský numismatik. Kostelík utrpěl poddolováním a následnou devastací v druhé polovině 20. století. V té době zanikla též budova kláštera.
Pohled na kostelík od Mníšku v roce 1924 a modlitebna na vrcholu křížové cesty v roce 2005.
V minulosti byla kaple ohrožena druhou světovou válkou, po které se nacházela v dosti žalostném stavu, ale v roce 1947 byla opravena. Nedlouho po té co Skalku opustili restaurátoři, byla zasažena podruhé a tento druhý šrám byl málem její poslední. Kolem roku 1950 se začalo s těžbou železné rudy pro Kovohutě v Mníšku, která se nacházela přímo pod Skalkou. Pod památkou byl vytyčen ochranný pilíř, ale roku 1954 byla povolena těžba i v lokalitě přímo pod kaplí sv. Máří Magdalény a ta se zanedlouho otřásá a v jejích obvodových zdech se začínají objevovat praskliny. Na štěstí pro nás byla tato těžba ukončena 8. ledna 1967 a polorozpadlá kaple byla zabezpečena a stažena ocelovými pásy, které zabraňovaly její úplné destrukci. Dnes je areál po rekonstrukci a je opět cílem turistů i poutníků. (vt)
Nahoru
|
